Velikonoce kolem světa

Velikonoce, veselé svátky jara s sebou přinášejí rozmanité zvyky. Některé jsou příjemné a jiné bychom si (že, děvčata??) asi rády odpustily. Když se chlapci přiženou za zvuků řehtaček, aby Vás náležitě vyšlehali, potěší Vás jen možnost odpolední pomsty formou studené sprchy.

Každý z nás si jistě vybaví i řadu příjemných činností, spojovaných s Velikonocemi. Jistě jste také někdy rádi obarvovali vajíčka, pekli beránka, pletli a mašlemi zdobili pomlázku anebo o Zeleném čtvrtku pili zelené pivo.

Jaké se ale tradice dodržují v jiných zemích? Podívejte se teď s námi na přehled některých zajímavých velikonočních tradic celého světa.

 

Austrálie

V roce 1991 spustila společnost Rabbit-Free Australia kampaň, která nahradila klasického velikonočního zajíčka bandikutem králíkovitým, roztomilým zvířátkem, jež je spíše známé pod jménem velký Bilby. Tento tvoreček s dlouhýma ušima králíka docela připomíná. Proč se však Australané tak úporně brání běžnějším králíkům? Inu, jsou tu považováni za škůdce, kteří ničí plodiny a půdu. Bilby je naproti tomu ohrožený druh a společnosti vyrábějící čokoládové dobroty věnují část výtěžku z velikonočních prodejů na jeho záchranu.

 

Norsko

Velikonoce jsou pro Nory ideálním časem k přečtení kriminálních románů, které tamní vydavatelé skutečně vydávají pod speciálním označením „velikonoční thrillery“. Jsou známé jako Paaskekrimmen. Tato tradice byla údajně zahájena v roce 1923, kdy vydavatel knih propagoval svůj nový kriminální román na předních stránkách novin.

Finsko

V této skandinávské zemi se děti o Velikonocích převlékají za roztomilé čarodějky. S maskami a šálami kolem hlavy chodí ulicemi, recitují tradiční básničky a prosí o čokoládová vejce. Nesou při tom také svazky vrbových větví zdobených peřím. V některých částech západního Finska se o Velikonoční neděli zapalují velké ohně. Tato severská tradice vyplývá z přesvědčení, že plameny odhánějí zlé duchy a čarodějnice, které létají kolem na koštěti mezi Velkým pátkem a Velikonoční nedělí.

Francie

Ve městě Haux na jihu Francie se každý rok o Velikonočním pondělí na hlavním náměstí podává obří omeleta. Na její přípravu padne přes 4500 vajec a nakrmí se z ní až 1000 lidí, takže věřte, že bývá skutečně gigantická. Její příběh začal, když Napoleon a jeho armáda cestovali přes jih Francie, zastavili se v malém městě a jedli tam omelety.  Napoleonovi se to tak zalíbilo, že nařídil obyvatelům města, aby sesbírali vajíčka a připravili obrovskou omeletu pro jeho armádu na další den.

Korfu (Řecko)

Ráno o Bílé sobotě se na řeckém ostrově Korfu odehrává tradiční házení hrnců. Lidé vyhazují z oken nejen hrnce, ale i pánve a různé další nádoby a rozbíjejí je na ulici. Někteří říkají, že tento zvyk pochází od Benátčanů, kteří na Nový rok vyhazovali všechny své staré věci. Jiní věří, že házení květináčů je vítáním jara a že symbolizuje nové plodiny, které budou shromažďovány v nových hrncích.

 

USA

Pro americké věřící jsou Velikonoce symbolem Ježíše, jeho ukřižování a zmrtvýchvstání. Od Popeleční středy probíhají v kostelech mše, lidé drží půst a chystají se na tzv. Velkou Noc. Někteří si dávají předsevzetí a na Zelený čtvrtek a Velký Pátek chodí do kostela, poslouchají velikonoční hudbu a naslouchají bibli. Hlavním svátkem je pak neděle. To děti. Ať už věřící či ne, očekávají velikonočního zajíčka se sladkostmi. Poté jde rodina do kostela a na společný sváteční oběd.

 

Panský Dvůr

No a jak se bude slavit u nás ve Dvoře? Samozřejmě, že dobrým jídlem a pitím.

Třeba například v restauraci Léta Páně pro Vás mají připravené výborné Velikonoční menu.

Anebo v Počernickém Pivovaru stále ještě můžete ochutnat kopřivové pivo!

Krásné Velikonoce přeje Panský Dvůr

 

 

 

 

Kopřiva a její blahodárné účinky

Kopřiva je rod rostlin z čeledi kopřivovitých. Mají žahavé chlupy, palisty a vstřícné listy s pilotovými, vzácně celokrajnými okraji. Při dotyku se trichomy zabodnou do kůže a při následném pohybu způsobí její malé a nepatrné protrhnutí, které vede k bolesti a svědění. Nejznámějším druhem je kopřiva dvoudomá, původem z Evropy, Asie a Severní Ameriky.

Kopřiva má mnoho druhů, u nás se ale vyskytují tři druhy. Kopřiva dvoudomá (hojná po celé ČR krom nejvyšších poloh, jako jsou Krkonoše či Jeseníky), kopřiva žahavka (běžná v teplejších krajích) a kopřiva lužní (vzácně na jižní Moravě, byla považována za vyhynulou).

Jiné druhy se nacházejí například v Číně, Japonsku, Koreji, Íránu, Novém Zélandu, Himalájích, Pákistánu, Tibetu, Mongolsku, Austrálii, Asii a Severní Americe. Což znamená, že se o kopřivu můžete žahnout téměř všude.

Léčivé účinky

Kopřiva neumí jen žahnout, ale má mnoho léčivých účinků. Neříkejte, že když jste se jako malý žahli o kopřivu tak Vám rodiče či prarodiče neřekli “ Aspoň budeš zdravý”?? Něco na tom asi bude….

Kopřiva se používá při nemocech kloubů, při krvácení z dásní, chudokrevnosti (anémie). Dá se také používat v kuchyni jako špenát. Kopřiva neobsahuje kyselinu šťavelovou, pro kterou je špenát při některých nemocech nevhodný. Nejlepší pro kuchyň jsou mladé rostliny sbírané brzy na jaře. Dále se kopřiva dvoudomá může používat při onemocnění bronchitidou, cukrovkou, akné, nežidech a vyrážce. Kopřiva dvoudomá též podporuje tvorbu mateřského mléka. Takže maminky, šup šup, alespoň snězte kopřivovou nádivku, která je mimochodem výtečná.

A nejen nádivka, co takhle nápoj z kopřiv? Pití například kopřivového čaje podpoří metabolismus, pročistí organismus od škodlivých látek a urychlí regeneraci tkání. Posiluje imunitu a odolnost vůči nachlazení. Je dobrým pomocníkem v boji proti stresu a únavě. Pomáhá při onemocnění jater, žlučníku, sleziny či žaludečních vředech. Kopřiva též působí močopudně, pomáhá na záněty močových cest a při problémech s močovými kameny. Pozitivně působí i při infekci či zahlenění dýchacích cest. Kopřiva snižuje hladinu krevního cukru, čistí krev a podporuje krvetvorbu. Pomáhá při revmatu a dně, tlumí potíže s alergiemi a je podpůrným prostředkem při nejrůznějších bakteriálních i virových onemocnění.

Takže pokud jste si mysleli, jaký Vám to roste na zahradě plevel, vezměte rukavice a utíkejte si jí natrhat. Zahradu tím vylepšíte a samy sobě si zdraví podpoříte. Třeba jen zalitím kopřivových listů horkou vodou s přidáním citrónu a medu.

Každý jistě známe, jak naše babičky používali kopřivový šampón, ne nadarmo.

Kopřiva dvoudomá dokáže totiž podpořit růst vlasů a zabránit jejich případnému maštění. Stačí, pokud si budete kopřivovou tinkturou každý den masírovat pokožku hlavy. Vlasy budou hebké, husté a lesklé.

Jak vyrobit tinkturu 🙂

Očištěný kořen kopřivy nakrájejte najemno a naplňte jim láhev. Kousky kořene zalijte cca 200 ml alkoholem (například vodkou či slivovicí) a nechte po dobu dvou týdnů louhovat v teplé místnosti. Láhví občas zatřepte. Po 14 dnech směs sceďte a je hotovo. Tinkturu uchovávejte v tmavé láhvi.

Co nového u nás v Panském Dvoře??

Proč nespojit zdraví a zábavu? Přijďte ochutnat kopřivové pivo do Počernického Pivovaru. Na čepu bude od druhé půlky dubna. Věděli jste třeba že naše kopřivové pivo Vám nepřivede jen dobrou náladu, ale dokáže i zahnat chřipku? Takže skvělá výmluva, proč jít na pivo 🙂

Těšíme se na Vás, tým Panského Dvora!

 

 

Nastavení soukromí

Soubory cookie používáme, abychom mohli přizpůsobit obsah konkrétním uživatelům a analyzovat návštěvnost našeho webu. Kliknutím na možnost „Povolit vše“ s tím souhlasíte. Předvolby můžete spravovat tlačítkem Nastavení soukromí. Svůj souhlas můžete kdykoli odvolat.