Grapefruit, ideální ovoce pro osvěžení v letních dnech

Grapefruit byl poprvé objeven na ostrově Barbados v Karibském moři, odkud byl dovezen do Ameriky. Je to vlastně kříženec jamajské odrůdy pomeranče a indonéského pomela.

Grep se také pěstoval jako okrasná rostlina, ale jako ovoce se stal populární až od 19. století.

Dnes jsou známé již čtyři formy grepu a to bílý, žlutý, růžový a červený.

Grapefruit obsahuje vysoké množství vitamínu C, B1 a K. Zvyšuje obranyschopnost organismu, zlepšuje krevní oběh, snižuje hladinu cholesterolu v krvi a jeho častá konzumace snižuje riziko rakoviny plic a žaludku. Zajímavé že??

Potřebujete pár kilíček shodit? Zařaďte si do jídelníčku toto citrusové ovoce. Před každým jídlem si dopřejte polovinu grepu a ten vám pomůže odbourávat tuk. Grapefruitová dieta je poměrně známá a nejedna hollywoodská hvězda už jí vyzkoušela. Pokud ale pravidelně užíváte léky, do této diety se nepouštějte bez porady s lékařem či lékárníkem. Je totiž prokázáno, že látky obsažené v tomto zdravém ovoci, mohou ovlivnit účinky některých léků.

Grep také dobře funguje jako lék při chřipce a nachlazení. A my Vám poradíme, jak si z něj vyrobit kapky na nachlazení, kašel či chřipku.

  • Potřebujeme: 3 lžíce nadrcených grapefruitových semínek (čerstvých, zamražených či nasušených), 2 dl 60 % lihu
  • Postup: Semínka zalijeme lihem a vše necháme 14 dní na teplém místě louhovat. Nesmíme zapomenout 2× denně protřepávat. Po uplynutí této doby přecedíme. Při potížích užíváme 4–6× denně 30 kapek nakapaných do 2 dl vody po dobu 10 dnů.

 

A co grepového se děje v Panském Dvoře? No jak jinak než, tak, že v Počernickém Pivovaru máme výborné grepové pivo.

Je to velmi lahodné, světlé, výčepní pivo ochucené z přírodních výtažků z hořkého grepu. Vařeno je z jednoho druhu českého chmele, kvašeno spodními kvasnicemi.

A jak jinak podpořit své zdraví a k tomu si dopřát náladičku než naším grepovým počernickým pivem.

Grepu Zdar

Zdraví Vás Panský Dvůr

 

Velikonoce kolem světa

Velikonoce, veselé svátky jara s sebou přinášejí rozmanité zvyky. Některé jsou příjemné a jiné bychom si (že, děvčata??) asi rády odpustily. Když se chlapci přiženou za zvuků řehtaček, aby Vás náležitě vyšlehali, potěší Vás jen možnost odpolední pomsty formou studené sprchy.

Každý z nás si jistě vybaví i řadu příjemných činností, spojovaných s Velikonocemi. Jistě jste také někdy rádi obarvovali vajíčka, pekli beránka, pletli a mašlemi zdobili pomlázku anebo o Zeleném čtvrtku pili zelené pivo.

Jaké se ale tradice dodržují v jiných zemích? Podívejte se teď s námi na přehled některých zajímavých velikonočních tradic celého světa.

 

Austrálie

V roce 1991 spustila společnost Rabbit-Free Australia kampaň, která nahradila klasického velikonočního zajíčka bandikutem králíkovitým, roztomilým zvířátkem, jež je spíše známé pod jménem velký Bilby. Tento tvoreček s dlouhýma ušima králíka docela připomíná. Proč se však Australané tak úporně brání běžnějším králíkům? Inu, jsou tu považováni za škůdce, kteří ničí plodiny a půdu. Bilby je naproti tomu ohrožený druh a společnosti vyrábějící čokoládové dobroty věnují část výtěžku z velikonočních prodejů na jeho záchranu.

 

Norsko

Velikonoce jsou pro Nory ideálním časem k přečtení kriminálních románů, které tamní vydavatelé skutečně vydávají pod speciálním označením „velikonoční thrillery“. Jsou známé jako Paaskekrimmen. Tato tradice byla údajně zahájena v roce 1923, kdy vydavatel knih propagoval svůj nový kriminální román na předních stránkách novin.

Finsko

V této skandinávské zemi se děti o Velikonocích převlékají za roztomilé čarodějky. S maskami a šálami kolem hlavy chodí ulicemi, recitují tradiční básničky a prosí o čokoládová vejce. Nesou při tom také svazky vrbových větví zdobených peřím. V některých částech západního Finska se o Velikonoční neděli zapalují velké ohně. Tato severská tradice vyplývá z přesvědčení, že plameny odhánějí zlé duchy a čarodějnice, které létají kolem na koštěti mezi Velkým pátkem a Velikonoční nedělí.

Francie

Ve městě Haux na jihu Francie se každý rok o Velikonočním pondělí na hlavním náměstí podává obří omeleta. Na její přípravu padne přes 4500 vajec a nakrmí se z ní až 1000 lidí, takže věřte, že bývá skutečně gigantická. Její příběh začal, když Napoleon a jeho armáda cestovali přes jih Francie, zastavili se v malém městě a jedli tam omelety.  Napoleonovi se to tak zalíbilo, že nařídil obyvatelům města, aby sesbírali vajíčka a připravili obrovskou omeletu pro jeho armádu na další den.

Korfu (Řecko)

Ráno o Bílé sobotě se na řeckém ostrově Korfu odehrává tradiční házení hrnců. Lidé vyhazují z oken nejen hrnce, ale i pánve a různé další nádoby a rozbíjejí je na ulici. Někteří říkají, že tento zvyk pochází od Benátčanů, kteří na Nový rok vyhazovali všechny své staré věci. Jiní věří, že házení květináčů je vítáním jara a že symbolizuje nové plodiny, které budou shromažďovány v nových hrncích.

 

USA

Pro americké věřící jsou Velikonoce symbolem Ježíše, jeho ukřižování a zmrtvýchvstání. Od Popeleční středy probíhají v kostelech mše, lidé drží půst a chystají se na tzv. Velkou Noc. Někteří si dávají předsevzetí a na Zelený čtvrtek a Velký Pátek chodí do kostela, poslouchají velikonoční hudbu a naslouchají bibli. Hlavním svátkem je pak neděle. To děti. Ať už věřící či ne, očekávají velikonočního zajíčka se sladkostmi. Poté jde rodina do kostela a na společný sváteční oběd.

 

Panský Dvůr

No a jak se bude slavit u nás ve Dvoře? Samozřejmě, že dobrým jídlem a pitím.

Třeba například v restauraci Léta Páně pro Vás mají připravené výborné Velikonoční menu.

Anebo v Počernickém Pivovaru stále ještě můžete ochutnat kopřivové pivo!

Krásné Velikonoce přeje Panský Dvůr

 

 

 

 

Nastavení soukromí

Soubory cookie používáme, abychom mohli přizpůsobit obsah konkrétním uživatelům a analyzovat návštěvnost našeho webu. Kliknutím na možnost „Povolit vše“ s tím souhlasíte. Předvolby můžete spravovat tlačítkem Nastavení soukromí. Svůj souhlas můžete kdykoli odvolat.