Velikonoce kolem světa

Velikonoce, veselé svátky jara s sebou přinášejí rozmanité zvyky. Některé jsou příjemné a jiné bychom si (že, děvčata??) asi rády odpustily. Když se chlapci přiženou za zvuků řehtaček, aby Vás náležitě vyšlehali, potěší Vás jen možnost odpolední pomsty formou studené sprchy.

Každý z nás si jistě vybaví i řadu příjemných činností, spojovaných s Velikonocemi. Jistě jste také někdy rádi obarvovali vajíčka, pekli beránka, pletli a mašlemi zdobili pomlázku anebo o Zeleném čtvrtku pili zelené pivo.

Jaké se ale tradice dodržují v jiných zemích? Podívejte se teď s námi na přehled některých zajímavých velikonočních tradic celého světa.

 

Austrálie

V roce 1991 spustila společnost Rabbit-Free Australia kampaň, která nahradila klasického velikonočního zajíčka bandikutem králíkovitým, roztomilým zvířátkem, jež je spíše známé pod jménem velký Bilby. Tento tvoreček s dlouhýma ušima králíka docela připomíná. Proč se však Australané tak úporně brání běžnějším králíkům? Inu, jsou tu považováni za škůdce, kteří ničí plodiny a půdu. Bilby je naproti tomu ohrožený druh a společnosti vyrábějící čokoládové dobroty věnují část výtěžku z velikonočních prodejů na jeho záchranu.

 

Norsko

Velikonoce jsou pro Nory ideálním časem k přečtení kriminálních románů, které tamní vydavatelé skutečně vydávají pod speciálním označením „velikonoční thrillery“. Jsou známé jako Paaskekrimmen. Tato tradice byla údajně zahájena v roce 1923, kdy vydavatel knih propagoval svůj nový kriminální román na předních stránkách novin.

Finsko

V této skandinávské zemi se děti o Velikonocích převlékají za roztomilé čarodějky. S maskami a šálami kolem hlavy chodí ulicemi, recitují tradiční básničky a prosí o čokoládová vejce. Nesou při tom také svazky vrbových větví zdobených peřím. V některých částech západního Finska se o Velikonoční neděli zapalují velké ohně. Tato severská tradice vyplývá z přesvědčení, že plameny odhánějí zlé duchy a čarodějnice, které létají kolem na koštěti mezi Velkým pátkem a Velikonoční nedělí.

Francie

Ve městě Haux na jihu Francie se každý rok o Velikonočním pondělí na hlavním náměstí podává obří omeleta. Na její přípravu padne přes 4500 vajec a nakrmí se z ní až 1000 lidí, takže věřte, že bývá skutečně gigantická. Její příběh začal, když Napoleon a jeho armáda cestovali přes jih Francie, zastavili se v malém městě a jedli tam omelety.  Napoleonovi se to tak zalíbilo, že nařídil obyvatelům města, aby sesbírali vajíčka a připravili obrovskou omeletu pro jeho armádu na další den.

Korfu (Řecko)

Ráno o Bílé sobotě se na řeckém ostrově Korfu odehrává tradiční házení hrnců. Lidé vyhazují z oken nejen hrnce, ale i pánve a různé další nádoby a rozbíjejí je na ulici. Někteří říkají, že tento zvyk pochází od Benátčanů, kteří na Nový rok vyhazovali všechny své staré věci. Jiní věří, že házení květináčů je vítáním jara a že symbolizuje nové plodiny, které budou shromažďovány v nových hrncích.

 

USA

Pro americké věřící jsou Velikonoce symbolem Ježíše, jeho ukřižování a zmrtvýchvstání. Od Popeleční středy probíhají v kostelech mše, lidé drží půst a chystají se na tzv. Velkou Noc. Někteří si dávají předsevzetí a na Zelený čtvrtek a Velký Pátek chodí do kostela, poslouchají velikonoční hudbu a naslouchají bibli. Hlavním svátkem je pak neděle. To děti. Ať už věřící či ne, očekávají velikonočního zajíčka se sladkostmi. Poté jde rodina do kostela a na společný sváteční oběd.

 

Panský Dvůr

No a jak se bude slavit u nás ve Dvoře? Samozřejmě, že dobrým jídlem a pitím.

Třeba například v restauraci Léta Páně pro Vás mají připravené výborné Velikonoční menu.

Anebo v Počernickém Pivovaru stále ještě můžete ochutnat kopřivové pivo!

Krásné Velikonoce přeje Panský Dvůr

 

 

 

 

VELIKONOČNÍ BARVENÍ VAJÍČEK PŘÍRODNÍ CESTOU

Zapomeňte na chemii. Krásná velikonoční vejce vytvoříte pomocí přírodních barviv

Čím asi barvily vejce naše prababičky a jejich maminky? Potravinářskými barvami ne. Musely si vystačit s tím, co nabízela příroda. Ale výsledek rozhodně nebyl nudný: krásnou zelenou vejcím propůjčily čerstvé kopřivy nebo špenát, teple červenohnědou zase cibulové slupky, výraznou růžovou zase červená řepa. Dovedly dokonce vykouzlit i jasně modrou: k té jim pomohlo červené zelí. Dnes se tento trend vrací. Používání přírodních surovin je nejen levné, ale také i šetrné k přírodě. Trvá sice o něco déle, zato je kreativnější a s ingrediencemi si můžete více pohrát: a to ocení zejména vaši nejmenší.

Jak na to:

  • Vše začíná výběrem správných vajec. Barvičky budou nejlépe chytat na co nejsvětlejší, ideálně bílá vejce.
  • Pak je potřeba vejce zbavit jejich přirozené mastnoty – jinak by na ně barva nechytala tak dobře nebo by byla nehezky kropenatá. Odstraníte ji hadříkem namočeným do octa. Pokud chcete intenzitu barev ještě zvýšit, přidejte lžičku octa i do odvarů, se kterými budete barvit.
  • Nyní je třeba připravit si barvičky. Vylisujte šťávu z ovoce, které chcete používat, případně nachystejte nálev ze slupek a listů.      
  • Vejce zavažte do gázy nebo punčochy a opatrně dejte vařit do přichystané barvy.
  • Tip na závěr: pokud chcete vejce ozdobit přírodními motivy, třeba obrysy květů nebo lístků, zavažte s nimi do gázy třeba pampelišku nebo jetel.

Tým Panského Dvora vám krásné Velikonoce!

Nastavení soukromí

Soubory cookie používáme, abychom mohli přizpůsobit obsah konkrétním uživatelům a analyzovat návštěvnost našeho webu. Kliknutím na možnost „Povolit vše“ s tím souhlasíte. Předvolby můžete spravovat tlačítkem Nastavení soukromí. Svůj souhlas můžete kdykoli odvolat.