Velikonoce kolem světa

Velikonoce, veselé svátky jara s sebou přinášejí rozmanité zvyky. Některé jsou příjemné a jiné bychom si (že, děvčata??) asi rády odpustily. Když se chlapci přiženou za zvuků řehtaček, aby Vás náležitě vyšlehali, potěší Vás jen možnost odpolední pomsty formou studené sprchy.

Každý z nás si jistě vybaví i řadu příjemných činností, spojovaných s Velikonocemi. Jistě jste také někdy rádi obarvovali vajíčka, pekli beránka, pletli a mašlemi zdobili pomlázku anebo o Zeleném čtvrtku pili zelené pivo.

Jaké se ale tradice dodržují v jiných zemích? Podívejte se teď s námi na přehled některých zajímavých velikonočních tradic celého světa.

 

Austrálie

V roce 1991 spustila společnost Rabbit-Free Australia kampaň, která nahradila klasického velikonočního zajíčka bandikutem králíkovitým, roztomilým zvířátkem, jež je spíše známé pod jménem velký Bilby. Tento tvoreček s dlouhýma ušima králíka docela připomíná. Proč se však Australané tak úporně brání běžnějším králíkům? Inu, jsou tu považováni za škůdce, kteří ničí plodiny a půdu. Bilby je naproti tomu ohrožený druh a společnosti vyrábějící čokoládové dobroty věnují část výtěžku z velikonočních prodejů na jeho záchranu.

 

Norsko

Velikonoce jsou pro Nory ideálním časem k přečtení kriminálních románů, které tamní vydavatelé skutečně vydávají pod speciálním označením „velikonoční thrillery“. Jsou známé jako Paaskekrimmen. Tato tradice byla údajně zahájena v roce 1923, kdy vydavatel knih propagoval svůj nový kriminální román na předních stránkách novin.

Finsko

V této skandinávské zemi se děti o Velikonocích převlékají za roztomilé čarodějky. S maskami a šálami kolem hlavy chodí ulicemi, recitují tradiční básničky a prosí o čokoládová vejce. Nesou při tom také svazky vrbových větví zdobených peřím. V některých částech západního Finska se o Velikonoční neděli zapalují velké ohně. Tato severská tradice vyplývá z přesvědčení, že plameny odhánějí zlé duchy a čarodějnice, které létají kolem na koštěti mezi Velkým pátkem a Velikonoční nedělí.

Francie

Ve městě Haux na jihu Francie se každý rok o Velikonočním pondělí na hlavním náměstí podává obří omeleta. Na její přípravu padne přes 4500 vajec a nakrmí se z ní až 1000 lidí, takže věřte, že bývá skutečně gigantická. Její příběh začal, když Napoleon a jeho armáda cestovali přes jih Francie, zastavili se v malém městě a jedli tam omelety.  Napoleonovi se to tak zalíbilo, že nařídil obyvatelům města, aby sesbírali vajíčka a připravili obrovskou omeletu pro jeho armádu na další den.

Korfu (Řecko)

Ráno o Bílé sobotě se na řeckém ostrově Korfu odehrává tradiční házení hrnců. Lidé vyhazují z oken nejen hrnce, ale i pánve a různé další nádoby a rozbíjejí je na ulici. Někteří říkají, že tento zvyk pochází od Benátčanů, kteří na Nový rok vyhazovali všechny své staré věci. Jiní věří, že házení květináčů je vítáním jara a že symbolizuje nové plodiny, které budou shromažďovány v nových hrncích.

 

USA

Pro americké věřící jsou Velikonoce symbolem Ježíše, jeho ukřižování a zmrtvýchvstání. Od Popeleční středy probíhají v kostelech mše, lidé drží půst a chystají se na tzv. Velkou Noc. Někteří si dávají předsevzetí a na Zelený čtvrtek a Velký Pátek chodí do kostela, poslouchají velikonoční hudbu a naslouchají bibli. Hlavním svátkem je pak neděle. To děti. Ať už věřící či ne, očekávají velikonočního zajíčka se sladkostmi. Poté jde rodina do kostela a na společný sváteční oběd.

 

Panský Dvůr

No a jak se bude slavit u nás ve Dvoře? Samozřejmě, že dobrým jídlem a pitím.

Třeba například v restauraci Léta Páně pro Vás mají připravené výborné Velikonoční menu.

Anebo v Počernickém Pivovaru stále ještě můžete ochutnat kopřivové pivo!

Krásné Velikonoce přeje Panský Dvůr

 

 

 

 

Masopust

Zajímavosti

Vánoce jsou za námi a pomalu se nacházíme uprostřed období masopustu.

Slovo MASOPUST má původ ve spojení “ opustit maso” či “upustit od masa”. Nejspíš se jedná o doslovný překlad z románských jazyků. Dokazuje to třeba italský výraz carnevale. Vznikl ze slov carne (v překladu maso) a levare (v překladu odložit, odstranit) což znamená tedy doslova “maso odlož”. Toto slovo se pak dostalo do češtiny dvakrát, a to jednou jako překlad tedy MASOPUST a podruhé jako převzaté slovo – karnelval.

 

V dnešní době označujeme slovem MASOPUST období Tří králů do Popeleční středy. Začíná tedy po Vánočních svátcích a jeho konec není daný, protože Popeleční středa vychází každý rok na jiný den. Dle tradic připadá na 46. den před Velikonoční nedělí a ten najdeme v rozmezí od poloviny února do počátku března. Letos nám Popeleční středa vyšla na 6. března. Po ní by mělo začít postní období které trvá 40 dní a na ně navazují Velikonoce. Během masopustního období se tradičně pořádaly zabíjačky, hodovalo se, veselilo a často se konaly svatby.

 

Z historie

Jak se slavil masopust v českých zemích? Hlavní ingredience byla muzika, dobré jídlo a skvělá nálada. První zábava většinou začala o “masopustní neděli”, kdy se rodina sešla u bohatého oběda, samozřejmě se jeho složení odlišovalo dle finančních prostředků dané rodiny. Nejobvyklejší byly vepřové hody, klobásy, slanina, ale také boží milosti a koblihy smažené na másle. Vše se také hojně zapíjelo pálenkou a pivem. Nedělní oběd ale netrval příliš dlouho, všichni se museli připravit na večerní zábavu. Chodilo se do hospody k muzice a někde jen na náves kde se tancovačky protáhli až do svítání. I v pondělí bylo co slavit, v některých vesnicích pořádali takzvaný “mužovský bál”, kam neměla přístup svobodná chasa. Vše se připravovalo až do úterního maškar průvodu. Maškarní průvod neměl žádná daná pravidla. Masky chodily od jednoho domu ke druhému a záleželo jen na nich, jak pobavily přihlížející. Převážně byly doprovázeny muzikou a vždy je na každém zastavení čekala pálenka či pivo. Výběr masek byl různý, přesto se některé masky rok od roku opakovaly a stali se tradicí. Například mezi ně patřil medvěd s medvědářem, kobyla, bába s nuší a kominík nebo kozel. Veselí vždy ukončil odtroubením ponocný s úterní půlnocí. Odbytím dvanácté hodiny, zábava ustála. Lidé věřili, že pokud by tancovali přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel v podobě cizince v zeleném kabátě. Tím masopust skončil a středa byla zcela v postním duchu.

 

A pokud budete mít chuť na trochu Masopustních hodů, tak Vás zveme do restaurace Léta Páně, kde jich bude mít dosti 🙂 Přikládáme Vám recept na posvícenské koláčky 🙂 Dobrou Chuť

 

Posvícenské koláčky

Na mísu dáme mouku, cukr, sůl, kůru, strouhané mandle, vanilinový cukr a muškátový oříšek. Do koflíku slazeného mléka dáme zkynouti kvasnice (3 kostky cukru, kvasnice a trochu mléka). Ve zbývajícím mléce rozkvedláme žloutky a vejce. Rozpustíme máslo a sádlo. Všechno promícháme a zaděláme tužší těsto (pokud je řídké, přidáme mouku) a v rukou je na vále 1/2 hodiny hněteme Přikryjeme utěrkou a necháme nejméně 1,5 hod kynout

Z těsta pak krájíme malé kousky a v dlaních uválíme kuličky a z nich placičky. Klademe na vymazaný plech. Poté úzkým dnem skleničky promáčkneme prostředek a naplníme náplní. Okolo pomažeme rozšlehaným vajíčkem. Necháme ještě alespoň čtvrt hodiny kynout a pak upečeme. Pečeme zprudka (180-200 °C horkovzdušná trouba) asi jen 10-15 minut. Dáváme pozor na spálení, ale při pozvolnějším pečení by se koláčky vysušily. Ještě horké je nacukrujeme práškovým a vanilinovým cukrem.

Z této dávky (původně byla dvojnásobná) jsem upekla přibližně 80 koláčků o průměru 7 cm. Do těsta jsem dala polohrubou mouku a částečně i hladkou. Jako tuk jsem namíchala máslo a sádlo. Těsto je nádherně měkké a nadýchané právě díky trpělivému propracování na vále!

 

MASOPUST V LÉTA PÁNĚ

Předkrm:

100g Salát z hovězích líček s cibulí, rozpečený chléb /1a,3,9,10       135,-

Polévka:

Vývar z vepřových kolen s kroupami, česnekem a majoránkou /1c,9  68,-

Hlavní jídla:

 250g Steak z Mangalice , bylinkové gratinované brambory /  435,-

 200g Křupavý vepřový bok, křenové velute, brambora pečená v Josper grillu /1a,7,9      255,-

250g Vepřový řízek z krkovice na česnekovém sádle, brambory s libečkem, majonézou a uzenou cibulí /1a,3,7,10,12       235,-

200g Jitrnice / Jelito s kysaným zelím a vařeným bramborem /1a,10       195,-

 

Dezert:

3ks Posvícenské koláčky /1a,3,7     125,-

Náš sládek doporučuje

0,4l – Speciál Golden Ale 12°

0,5l – Počernická Barborka tmavá 13°        

0,5l – Počernická 12°

Nastavení soukromí

Soubory cookie používáme, abychom mohli přizpůsobit obsah konkrétním uživatelům a analyzovat návštěvnost našeho webu. Kliknutím na možnost „Povolit vše“ s tím souhlasíte. Předvolby můžete spravovat tlačítkem Nastavení soukromí. Svůj souhlas můžete kdykoli odvolat.