Zajímavosti o zabíjačkách
Nejstarší nálezy dokládají dvě skutečnosti. Prase je jedním z prvních domácích zvířat (lidé ho chovají už někdy od 9. až 7. tisíciletí před naším letopočtem). Už tehdy uměl člověk prase zužitkovat se vším všudy a to maso, vnitřnosti včetně střev, krev, kůži, štětiny a z kostí se dělaly například některé nástroje a ozdoby.
Maso ve středověku
Ve středověku bývalo vepřové maso na stole prostých lidí, šlechta dávala přednost zvěřině a „vznešenějším“ druhům masa. V české kuchyni má vepřové roli přímo nepominutelnou, je součástí té nejklasičtější klasiky – vepřo-knedlo-zelo a pozor, spousta lidí dává přednost vepřové panence i v tom druhém národním pokladu – ve svíčkové.
Ale samozřejmě kapitolou zcela samostatnou je zabijačka – vepřové hody.
Prase na zabijačce
Pašík se musí zabít, odkrvit, spařit v neckách a pomocí kalafuny a speciálního kovového zvonku s ostrou hranou zbavit štětin. Očištěné prase se zavěsí za zadní nohy na rozporku, mistr řeznický ho vykuchá, není radno vynechat veterinární kontrolu a pak už se vepřík rozdělí na maso i vnitřnosti, dá se vařit základ na ovar, tlačenku a prejt do jitrnic, založí se na guláš; musí se vyprat střeva a žaludek, což poslouží jako obal budoucích jitrnic, jelítek a tlačenky.
Řezník musí umět sejmout i kůži. Taky je potřeba nakrájet sádlo na škvaření – a toho už se může ujmout někdo z pomocníků nebo paní domu, která ovšem předem pro mistra a jeho pomocníky musí upéct něco sladkého.
Tradiční nástroje a pokrmy
To patří k tradici, stejně jako pořadí prací a výrobní postup. Pořád tu vede ostrý řeznický nůž a šikovné ruce, zručný řezník umí i jitrnice plnit ručně, z dlaně. Jen málo přístrojů k nim proniklo, například tradiční kolíbkovač s trojitým ostřím na mělnění masa nahradil mlýnek, jitrnice se dají plnit i přes speciální nástavec.
Také pořadí zabijačkového jídelníčku je tradiční, od ovaru přes bílou a tmavou polévku, prejt, jitrnice, jelítka až ke guláši, tlačence a sulcu. Dostane-li se vám pozvání na zabijačku, užijte si to!
Proto bychom Vás rádi pozvali na tradiční zabíjačku u restaurace Léta Páně a to
7.12.2019 již od 11:00.
Po jitrnicích, prejtu, ovaru apod. se můžete těšit na Čertovské Peklo s čerty krampusáky, které se bude odehrávat ve sklepeních Počernického Pivovaru ve stejný den a to od 16:00.
A pro ty, kteří neholdují masu či snad vepřovému masu, máme tip, jak si doma uvařit staročeské bramborové jaternice anebo pohankový prejt
Bramborové jaternice (zemákové)
Půl kila nastrouhaných, vařených brambor dáte do mísy, přilejete ½ litru sladké smetany, sůl, muškát, 3ks anebo 4 ks vajec a touto směsí se naplní střívka tak, aby nebyla příliš naplněna, vložíme do vlažné vody a přivedeme k varu, uvařené se dají s máslem na plech a do žluta upečou.
Pohankový prejt
Co budeme potřebovat:
- misku pohanky
- 1 mrkev
- 1 větší cibuli
- 3 stroužky česneku
- 1 velké jablko
- 2-3 domácí vajíčka
- sůl
- olej
- 1 lžičku majoránky
- 1/2 lžičky kurkumy
- 1/2 lžičky rozemletého římského kmínu
- 1 lžičku lahůdkového droždí
Postup
Uvaříme do měkka pohanku. Na drobno nakrájenou cibuli osmahneme na oleji, až nám zesklovatí přidáme rozmačkaný česnek. Opět trochu osmahneme a přidáme nastrouhanou mrkev. Vše promícháme, necháme minutku restovat a poté přisypeme koření, sůl a nastrouhané jablko. Sundáme z plotýnky a necháme chvilku vychladnout. Připravíme si větší mísu, kde smícháme pohanku s vejci a osmaženou zeleninou. Pohankovou směs pečeme cca 25 min na 180 horkovzduch ve vymazané zapékací formě. Pohankový prejt je výborný se salátem z kysaného zelí
Dobrou chuť 🙂